Velká Británie - kuchyně

Anglická kuchyně zahrnuje kuchařské postupy, tradice a recepty z Anglie. Vyznačuje se typickými rysy, ale také má mnoho společného s britskou kuchyní v širším smyslu, zejména díky importu surovin a nápadů ze vzdálených míst, jako je Severní Amerika, Čína a Indie za doby britského impéria a díky poválečné imigraci do země. Na počátku novověku bylo jídlo v Anglii charakteristické jednoduchostí a používáním velmi kvalitních přírodních plodin, na což měli značný vliv puritáni. Díky tomu vznikla strava, která se vyhýbala silným chutím, jakými se vyznačuje například česnek, a složitým omáčkám, které byly spojovány s kontinentálními katolickými vlivy. Důsledky tohoto vývoje mohou být na tradiční anglické kuchyni do jisté míry patrné dodnes. Tradiční pokrmy mají původ již ve starověku, patří mezi ně chléb, sýr, pečené a dušené maso, masové a zvěřinové koláče, vařená zelenina a vývary, sladkovodní a mořské ryby. Recepty na takovéto pokrmy obsahuje kuchařská kniha jménem Forme of Cury ze 14. století.

V druhé polovině 18. století upozornil reverend Gilbert White v publikaci The Natural History of Selborne na zvýšenou konzumaci zeleniny obyčejným lidem na jihu Anglie, k níž byly přidány brambory teprve za vlády Jiřího III.

Další jídla, například fish and chips, která byla dříve rychlým občerstvením, masové koláče a klobásky se šťouchanými brambory, smaženou cibulkou a masovou omáčkou, dnes v oblíbenosti dohánějí indická a bangladéšská kari a ve woku připravované pokrmy inspirované čínskou a thajskou kuchyní. Velké oblibě se těší rovněž italská a francouzská kuchyně. Británie také velmi rychle přijala za svou americkou novinku v podobě fast foodů a i nadále čerpá a zpracovává gastronomické nápady z celého světa, zatímco současně znovu objevuje vlastní kořeny prostřednictvím trvale udržitelného zemědělství.

Čaj o páté. Je rozšířenou pověrou, že Angličané v polovině odpoledne „všeho zanechají“, aby si mohli vychutnat čaj o páté. To ovšem již není pravda na pracovištích a i doma se jedná o tradici, která je oproti minulosti spíše vzácná. Formální čaj o šesté je dnes spíše turistickou záležitostí, zejména v Devonu a přilehlých hrabstvích, kde jsou v hojném počtu zastoupeny tzv. tearooms (obdoba cukráren), kde se k čaji podávají vdolečky (angl. scones) s džemem a hustou smetanou (jeden z hlavních produktů Devonu a Cornwallu), případně rozličné dortíky. Káva je méně tradiční než v kontinentální Evropě, nicméně v posledních 20. letech došlo vlivem řetězců typu Starbucks, Costa Coffee apod. k velkém rozkvětu pití kávy.

Chip shopy. Anglie je po světě známá jídlem fish and chips a pyšní se velkým množstvím hospod a provozoven rychlého občerstvení, které tuto specialitu nabízejí. Příchod průmyslové revoluce vedl ke vzniku jídel jako je fish and chips, hrachová kaše a masový koláč s bramborovou kaší. Vlivem etnických menšin, zejména Indů a Číňanů, došlo také k rozkvětu a velké dostupnosti etnických rychlých občerstvení. Zejména indické restaurace jsou v anglických městech zastoupeny v hojném počtu a některé pokrmy natolik zdomácněly, že je průměrní Angličané považují za „britskou kuchyni“. Mezi další běžná jídla rychlého občerstvení patří gyros, pizza a smažené kuře po americku.

Klobásy. Anglické klobásky jsou typické tím, že se vyrábějí z čerstvého masa a nejsou uzené, sušené ani silně kořeněné. Klobásky se většinou vyrábějí z hovězího či vepřového masa, ačkoliv jsou dostupné i speciální verze, např. ze zvěřiny. Mezi nejznámější typy patří Lincolnshire s bylinkami či Cumberland. Odhaduje se, že ve Velké Británii existuje zhruba 400 druhů klobásek. Klobásky jsou základem párků v těstíčku (angl. toad in the hole, doslova žabák v díře), kde se kladou na těsto podobné těstu používanému na yorkšírský pudink, v němž se v troubě zapečou a podávají s cibulovou omáčkou.

Black pudding a white pudding. Typ klobásky jménem black pudding je typický pro hrabství Lancashire, a dále pak Skotsko a Irsko, a chuťově je velmi podobný českému jelitu. White pudding je anglická obdoba jitrnice.

Masové koláčky a taštičky. Tradice vyrábění masových koláčů pochází ze středověku, kdy se nádoba z těsta používala pro přenášení jídel a měla též těstové „víčko“. Od té doby je masový koláč jedním z nejtypičtějších anglických jídel. Mezi klasické náplně patří kuřecí s houbami a hovězí s ledvinkami. Vepřové koláče se téměř výlučně jedí studené. Cornwallská taštička (Cornish pasty) je větší piroh, který vznikl pro potřeby horníků v Cornwallu. Ti tento pokrm pojídali v dole, kde nebyla možnost umýt si ruce a často pracovali se zdraví škodlivým materiálem. Proto má taštička tlustý okraj z těsta, za nějž horníci svačinu drželi a po jídle ho vyhodili. Tradiční náplň tvoří hovězí, brambory, tuřín a cibule. Další druh koláče se místo těsta zakrývá bramborovou kaší – sem patří například pastýřský koláč (shepherd’s pie) s jehněčím, jeho obdoba s hovězím známá pod názvem cottage pie nebo rybářský koláč (fisherman’s pie) s treskou a hráškem.

Jídla indického původu. Ve viktoriánské éře, kdy Británie Indii vládla, došlo k prvnímu propojení indických pokrmů s anglickými. Takto vzniklo například kedgeree – směsice vařené bílé ryby, rýže, petržele, vajec natvrdo, kari prášku, másla či smetany a někdy hrozinek – oblíbená v 19. století jako snídaně. Existuje i mnoho pozdějších směsicí, zejména chicken tikka masala, která je dnes považována za jedno z nejoblíbenějších jídel v Británii.

Sýr. Typické anglické sýry jsou tvrdé a vyrábí se z kravského mléka. Nejrozšířenějším druhem je čedar, který je známý po celém světě. Společně s ním je tzv. králem mezi anglickými sýry Stilton, což je sýr s modrou plísní podobný roquefortu. Vyrábí se ovšem velké množství dalších charakteristických sýrů a jejich výroba zažívá v poslední době díky zájmu o lokální produkty jistou renesanci.

Dezerty. Mezi oblíbené moučníky patří bread and butter pudding (podobný zemlbábě), drobenkový koláč s rebarborou a trifle (moučník s želatinou, šlehačkou a ovocem). Ke koláčům se většinou podává vanilkový krém. Tradiční pochutinou na Vánoce je vánoční pudink se sušeným ovocem.

Alkoholické nápoje. Vlivem Římanů je rozšířené pití vína k jídlu, nicméně mezi obyčejnými lidmi se vždy těšila oblibě místní piva ale a cider. Cider byl z historického hlediska vždy oblíbenější v jihozápadní Anglii. Cider je vyráběn nejen z jablek, ale též z hrušek, této variantě se pak říká perry.

Pramen: wikipedia