PAVEL BOBEK: Sláma v botách

Capo 2.

C Ami C

1. Ó já vždycky žil jen v rámusu měst a milióny prošel jsem jich

F G7 C F C G7

na mou čest, nebudu lhát, smíte se smát, já dál slámu v botách

C C Ami C

mám. I krejčí můj povídá vy jste podivnej typ a ukažte mi

F G7 C

někoho, kdo umí šít líp, ať mám třeba frak, ať se do parády

F C G7 C

dám, já dál slámu v botách mám.

G7 C G7

R: Tohle dávno už vím, z toho úniku není, kdyby stal se i div,

C

tak jen málo se změní, vždyť vím, kdybych měl mít nevím jaké

F C G7 C

jmění, já dál slámu v botách mám.

C Ami C

2. Ten, kdo potká mě ten pozná hned, jak málo se hodím pro ten

F G7 C F

městskej svět, čím to je, že ať dělám co dělám přísahám, já

C G7 C C Ami

dál slámu v botách mám. Já vím, že se ryba nesmí nožem jíst,

C F G7 C

umím báječně psát, taky báječně číst, čím víc se snažím, tím

F C G7 C

víc prozrazuju sám, já dál slámu v botách mám.

G7

R: Tohle dávno už vím, z toho ...

C Ami C

3. Já se v městě narodil tady žiju moc let, ale s venkovanem

F G7 C

odjakživa si mě každej plet, proto jsem se dneska s tímhle

F C G7 C C

svěřil právě vám, já dál slámu v botách mám. Chtěl bych se s

Ami C

někým vzít ale pořád nemám s kým, ono někdy nestačí mít sako

F G7 C F C

jako manekýn, čím to je, že ať dělám co dělám přísahám, já dál

G7 C

slámu v botách mám.

G7

R: Tohle dávno už vím, z toho ...

C Ami C

4. Teď už dávno není fuk co si kde kdo povídá, když jsem takový,

F G7 C

tak prostě jsem i s tím se dožít dá, nebudu lhát, smíte se

F C G7 C C Ami

smát, já dál slámu v botách mám. Žiju jako venkovan v bytě nad

C F G7

hlavní třídou, to jsem já, co si ho děti na zeď malují křídou,

C F C G7 C

říkám všem i těm co ještě přijdou, já dál slámu v botách mám.

G7

R: Tohle dávno už vím, z toho ...