1. VENKU SNĚŽÍ (Pavel Dobeš)

 

Ami  C  G  Ami  C  D7  G

 

   G                                                D7

1. Prokřehlá jak vrabec stojím tady, roztáčím si za sklem jízdní řády,

C                                   G

A poslední vlak zmizel z dohledu,

                                      D7

koleje ztrácejí se v dálce, už nikdo nám nedrží palce,

C                           G

a tak se sama brouzdám po sněhu.

 

REFRÉN:

                 Ami    C             G                         Ami    C                        D7

Když venku sněží, -  je to tak  - že člověk nevěří -  na žádný další vlak

            G  Emi  C                                                 Ami  C  G  Ami  C  D7  G

pozdější,    hmmm - na žádný další vlak se netěší.

 

2. Od nádraží vedou stopy něčí, jsou trochu větší

asi jako tvoje

boty už mám samý sníh, ale já jdu vedle nich,

aby byly dvoje.

 

REFRÉN:

Venku sněží, - a bude-li tak - dnes dojdu asi ztěží, kam nedojel vlak.

Za tebou, hmmm - kam nedojel vlak, za tebou.

 

3. Mám pocit, že vím, kde se bude topit a kde se může holka opít

ten pocit zebe

sama už jsem symbol zimy z vloček, které ukradly mi

zbytek nebe.

 

REFRÉN:

Jen obrazy sněžné a žádný vlak - a koleje též ne a sněží až do oblak

a snad i výš, hmmm - a sněží až do oblak a snad i výš. + mezihra

 

4. Od nádraží vedly stopy něčí byly trochu větší

asi jako tvoje

všude už jsem měla sníh, ale já šla vedle nich,

aby byly dvoje.

 

REFRÉN:

Pryč z krajiny sněžné, nevidět vlak - a koleje též ne a letět až do oblak,

a snad i výš, hmmm - a letět až do oblak a snad i výš.

 

dohra

 

 

2. VENKU SNĚŽÍ (Pavel Dobeš/www)

 

       G                                                   D7

1. Prokřehlá jak vrabec stojím tady, roztáčím si za sklem jízdní řády,

 C                                 G      D7

poslední vlak zmizel z dohledu,

  G                                    D7

koleje ztrácejí se v dálce, už nikdo nám nedrží palce,

C                                    G

a tak se sama brouzdám po sněhu.

 

REFRÉN:

                      Ami   C       G             Ami    C                        D

Když venku sněží, -  je to tak  - že člověk nevěří -  na žádný další vlak

            G  Emi  C                     D              G  Ami  C  G  Ami  C  D  G

pozdější,    hmmm - na žádný další vlak se netěší.

 

2. Od nádraží vedou stopy něčí, jsou trochu větší

asi jako tvoje

boty už mám samý sníh, ale já jdu vedle nich,

aby byly dvoje.

 

REFRÉN:

Venku sněží, - a bude-li tak - dnes dojdu asi ztěží, kam nedojel vlak.

Za tebou, hmmm - kam nedojel vlak, za tebou.

 

3. Mám pocit, že vím, kde se bude topit a kde se může holka opít

ten pocit zebe

sama už jsem symbol zimy z vloček, které ukradly mi

zbytek nebe.

 

REFRÉN:

Jen obrazy sněžné a žádný vlak - a koleje též ne a sněží až do oblak

a snad i výš, hmmm - a sněží až do oblak a snad i výš. + mezihra

 

4. Od nádraží vedly stopy něčí byly trochu větší

asi jako tvoje

všude už jsem měla sníh, ale já šla vedle nich,

aby byly dvoje.

 

REFRÉN:

Pryč z krajiny sněžné, nevidět vlak - a koleje též ne a letět až do oblak,

a snad i výš, hmmm - a letět až do oblak a snad i výš.

 

dohra