Mikuláš 2019: Jizerské hory

• páteční večer proběhl celý pod taktovkou madam kuchařky, která ač lehce při těle, prozradila, že mj. trénovala adepty biatlonu. Jak byla někde v Ugandě, jak učí děti lyžovat, aniž by měla instruktora a že pochází odněkud od Sázavy. Nikdo jiný se ke slovo nedostal, což potvrdil i nestranný účastník Martin D.
• já, skromný zapisovatel, jsem se přiřítil v sobotu chvíli po 9. ranní. Voltkaři právě končili snídani, tak jsem dojedl pár lívanečků
• nejdříve jsem vyšli na Čertovy kameny a čekalo se, ne Jitka v chalupě zdržovala
• v restauraci pod lesem - v Pekle - měli zrovna tenhle víkend zavírací dny
• cestou na Knejpu jsme se začali dělat na 1. a 2. rychlostní skupinu
• 11:00 svítilo sluníčko, bylo lehce mrazivo a kouzelně. Na Knejpě byl kiosek zavřený. A začala licitace, kudy dál. Do toho Olina mizela při hledání kešek
• Smědava byla zamítnuta, že prý radši na Novou louku. došlo na střihání. Někdo chtěl po Pavlově cestě, jiný přes vrchol Holubník. Vyhrál Holubník
• cestou jsme si prohlédli PR Na Čihadle. 2. rychlostní skupina se stále ztrácela v mlte. Kvůli pomalému postupu bylo v sedle Holubník rozhodnuto, že stejnojmenný vrchol se vynechává a rovnou dolů na Kristiánov
• 13:00 vzhledem k dobrému času 1. rychlostní skupiny bylo rozhodnuto na Novou louku jít. Druhá mířila rovnou do Josefáče
• 15:00 opouštění Šámalky poté, co si někteří dali jelení ve švestkové omáčce. Velmi dobré, i když Táňa unesená nebyla
• 16:30 nebýt mne, tak skupina minula hotel Perla Jizery. A tak šly rundy hrušky s hruštičkou
• v noci temné 1. rychlostní skupina doklusala na chatu Čert, neb polévka byla dávno vařící a řízky jely na pánvi. Jedna porce byla navíc, tak jsem si dal taky řízeček. Po jídle jsem se šel odstěhovat k Martinovi a za hodinu se vrátil. Jindra rozvinul debatu na téma interpolovat versus extrapolovat. Extrapolace je prý kravina. Zato interpolace, to je to pravé. Nedokázal však uvést žádný příklad s dopadem na lidskou činnost. Tak jsme je poslali do ...
• když se dostavil Martin, došlo i na debatu, kam v roce 2020 na expedici. Ve finále se větším favoritem než trasy CK Poznání skrze Alpy stala bikerská expedice do Rumunska 
• k půlnoci většina zamířila do postelí a my s Martinem odešli k němu na chatu. Dali jsme si panáka, Martin mne duchnu a polštář a byl konec
• v neděli kolem 9. hodiny jsem zaplatil, rozloučil se a odjel. Ostatní šli pravděpodobně na 3hodinovou procházku k Pekelným vodopádům

• ostatní šli Údolím Jedlové kolem vodopádů. Jedna parta shora dolů, druhá zdola nahoru. Vyšlo to nastejno. U chalupy se obě skupiny sešli zhruba ze stejnou dobu. Protože hotel Peklo naproti chalupě zavíral a nabízel jen drahé kafe, všichni hned jeli domů