Slovensko 2017: Zoborské vrchy / 2. den / 23. 6. / pátek

STRANA 2. FOTOGALERIE NÁVRH TRASY + LOGISTIKA ZPĚT
 
slovensko2017_den021_zobor.jpg (401501 bytes)Trasa - 1. část: 
Nitra, žel. st. - Nitra, Svatoplukovo nám. - Nitra, Nitriansky hrad - Nitra, Podzámská, autobus 2,5 km - Zobor, Liečebný ústav (300 m n.m.) - modrá - Tri duby - Lyžiarska lúka - Sedlo pod Zoborom (535 m n.m.) - Pyramida/vysílač (554 m n.m.) 2 / 4,5 km - Sedlo pod Zoborom (525 m n.m.) - červená - Zobor (587 m n.m.)
  • 05:00 těsně nad ránem šli poslední dva harcovníci na kutě. Já se Zdendou. A protože všichni ostatní v kupé zaspali uprostřed popíjení, tak poloseděli, pololeželi a vypadali jak pokácené flašky. Musel hledat lehátko v jiném kupé
  • 10:10-11:20 v Nových zámcích jsme měli - původně - pár minut na přesednutí. To bychom ovšem museli dojet v 7:26. O tři hodiny bylo vše jinak. Hodinovou čekačku jsme využili k posnídaní  
  • 12:00 konečně v Nitře (původně v 8:13). Čtyři hodiny ztráty znamenaly další úvahy nad trasou. Navíc kdekoho strašilo vedro. Autobusy, taxíky? Ne jdeme! Nejdříve krátká zastávka u Nitrianského hradu. Jako jediný jsem nahlédl dovnitř. Ostatní stále řešili vzniklou situaci. Výsledek? Nasedli jsme do místní linky a vyjeli k Liečebnému ústavu v Zoboru (300 m n.m.). Jediní, kdo šli od začátku pěšky, byli Martin D. a Vláďa N. 
  • 13:30 první kroky u ústavu vedly do místního kiosku. Jenže ouha! Ve zdravotnickém zařízení se nesmělo prodávat ani pivo! A bezalkoholické? V našem stavu? To raději limonádu!
  • 13:50 chvíli před druhou začal pochod. Naštěstí v lese foukalo. Stoupalo se. "Zoborským hradištěm". Díky autobusu jsme získali jen 100 výškových metrů. Zbývalo necelých 300 m. Proto asi většina lidí neodbočila k Pyramíde/vysílači (554 m n.m.) a pokračovala přímo na vrchol Zobor. Pokud mne info neklamou, k vysílači jsem došel pouze já, Pavel S. a Vláďa K., kteří se courali vzadu. Odměnou byl rozhled po kraji. Nitriansky hrad se ztrácel uprostřed městské zástavby
  • 14:45 na vrcholu Zobor (587 m n.m.) jsme téměř všichni pohromadě. Dva pěšáci to zvládli bez problémů a ostatní v horku odpočívali. Další cesta probíhala po červené hřebenovce, která byla chvílemi cyklotrasou. Asi pro mistry světa v biku?
  • 15:30 chleba se lámal v sedle pod Žibricou. Pro někoho byl hlavní cíl vrchol Žibrica, pro někoho hospoda v Žíranech. Asi podle toho, jak komu vadilo vedro. Mně hodně. Můj cíl byl pivo!