Slovensko 2017: Praha / 1. den / 22. 6. / čtvrtek

• dny předcházející akci byly bohaté na diskuse o trasách. Práci si dal zejména Honza S., kterému vyšly delší než byly v propozicích. Nejproblematičtěji vycházela trasa 3. dne o délce cca 21 km. Kritická byla doba odjezdu vlaku z Novej Baně před 16.. Snídani nám byli schopni dát až o osmej (nabídli nám i balíčky). Kdybychom vyrazili o devatej, bylo k dispozici necelých sedm hodin pochodu. A před námi 700 metrový výstup na Veľký Inovec! Čili 7x3=21 km. Na knop! K tomu horké počasí. Co s tím? Nechali jsme to koňovi, neb má větší hlavu. Dana S. a Jirka H. připravili rozpis autobusů na poslední den mezi Zlatými Moravcami a Novou Baňou. A to byla jen předehra! 
• 20:00 s Pavlem S. jsme se šli připravit (ne upravit) k Vystřelenému oku na Žižkově. Hrála kapela Špinavé spodní prádlo z Moravy. Byla tak skvělá, že nás před její muzikou zachránil až bouřka, která spustila před 22. hodinou. U piva bez kuřáků jsme stále hlídali Meteordar a hledali díru v dešťových mracích. Bída! A hodina srazu se blížila. Nebylo vyhnutí, vyrazili jsme na autobus a metro. Já ztratil za běhu brýle. Samozřejmě jsme zmokli
• 23:00 na nádraží jsme dorazili naprostou přesně. Většina účastníků byla na místě. Největší frmol měl Martin D., který stíhal akci z letiště. Nemusel. Na tabuli u našeho vlaku viselo zpoždění 25 minut. Vláďa N. a Pavel S. se marně sháněli po prodejně s pitím. Hlavní nádraží v Praze je díra, kde normální život končí ve 22:00. Pak si může zákazník - až na dvě výjimky - sednou na dlaždičky. U cílové stanice našeho vlaku "Budapešť-Keleti" se každou chvíli měnila čísla zpoždění: 50, 60 a zase 25. Bylo to jedno. V kolonce "Kolej" bylo prázdno. Kvůli bouřce z Německa vypadla elektřina a bůhví co všechno spadlo. Zpoždění našeho vlaku bylo "zaviněno mimo území republiky", hlásil rozhlas