Dolomity 2005: 1. den - Pisciadústeig + Cir V / Sella + Geisler

Na první den jsme jako rozcvičku přichystali lehčí trasu a časově kratší. Přitom samotná feráta Pisciadú či Brigata Tridentina, jak se jí také říká, je poměrně náročná. Vzdušná a exponovaná. Ale bez "záludností". Má však pro výše zmíněnou volbu dvě výhody. Autobus může zajet na parkoviště v těsné blízkosti feráty. Nástup není vzdálen ani pět minut. Druhou výhodou je, že celý okruh trvá zhruba 4:30. Čili "brnkačka". Problémem při slézání této feráty ovšem bývá, že kvůli zmíněným výhodám bývá velmi často vyhledávána. A pak je nutno občas čekat.

Toto vše se 100 % splnilo. Takže v bodech:

• v sedle Gardena 2121 m jsme se za 1 euro každý nacpali na WC
• technické parkoviště cca 1956 m u feráty (cca 2 km pod sedlem Gardena ve směru na Corvaru) bylo narváno vozy
• autobus chtěl stále odjíždět a Jirka Michal jej musel dvakrát honit, jinak by šel ferátu s velkou taškou
• v dolní žebříkové části Pisciadú (severní strana masívu Sella) stála ukrutná fronta, na hodinu, Jirka Michal svedl pár lidí a oklikou si nadběhli k nástupu hlavní části ferraty Pisciadú, získali tak zhruba 30 minut na ostatní lezce Voltku
• a pak jsme čekali všichni
• první část feráty k vodopádu je jen mírně obtížná, volné lezení bez problémů, ale nepředbíhali jsme
• u prvního vodopádu se čekalo znovu, v té době nás mimo trať dolezl Pavel Schmidt, který nemohl frontu vydejchat
• druhá část feráty podél hlavního vodopádu je vzdušnější a lezecky zajímavější, volné lezení je však stále bez problémů, asi v polovině této části, kdy lezoucího hada brzdily dvě otylejší dívky s velkými baťohy, se Jirka Michala a Pavel Schmidt rozhodli, že takhle to dál nejde a začali lézt mimo trať
• při lezení k horní části vodopádu zhruba ve 2/3 trati setřásly většinu "brzd"
• Pavel Schmidt se rozhodl nečekat při vizuální hrůze, že někteří pomalouši nalézají do poslední, třetí části feráty (s žebříkovým začátkem čtvrtá)